Koncem září se omítalo, v říjnu se lil potěr a hrubá stavba je teď plná vody, která se musí dostat ven, než přijdou podlaháři a malíři. Venku je kolem 5 °C a přípojku elektřiny má distributor v plánu až na jaře. Bez tepla a pohybu vzduchu se schnutí protáhne na dlouhé týdny. Zdroj pro topidla a odvlhčovače se vyplatí spočítat předem.
Proč vlhkost na podzim sama neodejde
Kolik vodní páry vzduch unese, závisí na teplotě. Nasycený vzduch má při 5 °C zhruba 7 g vody v metru krychlovém, při 20 °C přes 17 g, tedy asi 2,5krát více. V nevytápěném domě se studený vzduch u mokrých stěn rychle nasytí a vysychání se téměř zastaví.
Baumit u vnitřní omítky KlimaMPI uvádí, že teplota vzduchu, materiálu ani podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí klesnout pod +5 °C. Zakazuje také přímé vyhřívání omítky a zrychlené vysychání, čerstvé plochy žádá 2 dny udržovat vlhké. Naplno proto topte až potom a teplotu zvyšujte postupně.
U potěru rozhoduje měření, povrch suchý na omak o vlhkosti uvnitř nic neříká. Zbytková vlhkost se zjišťuje metodou CM a podle technického listu stěrky Ceresit DC musí být u cementového potěru bez podlahového vytápění pod 2 CM %, s vytápěním pod 1,8 CM %. U anhydritového potěru je to pod 0,5 CM %, s vytápěním pod 0,3 CM %.
Tři druhy strojů a kolik si vezmou
Elektrická topidla na stavbu bývají třífázová. Například Master B 9 EPB na 400 V má 9 kW a odebírá 13 A z každé fáze. Odporové topné těleso nemá rozběhový ráz jako motor. Vestavěný termostat po dosažení nastavené teploty topení vypne.
Kondenzační odvlhčovače běží na 230 V. Stavební Trotec TTK 175 S má příkon 0,6 kW, větší TTK 355 S 1,4 kW. Výrobce u obou uvádí provoz od 5 do 32 °C a u TTK 355 S sběr 55 l vody za 24 hodin, ovšem při 30 °C a relativní vlhkosti 80 %. V chladu odvlhčovač nasbírá znatelně méně, proto dům nejdřív prohřejte a teprve pak odvlhčujte. Uvnitř je kompresor, který si při startu krátce vezme šestkrát až osmkrát více proudu než za chodu.
Ventilátory rozhýbou vzduch v rozích, kde se vlhkost drží nejdéle. Jejich příkon přičtěte do součtu.
Plynový přímotop vypouští do domu spaliny včetně vodní páry z hoření. V nevětrané místnosti přitom ubývá kyslíku a přibývá oxidu uhelnatého. Baumit u vyhřívacích zařízení, především plynových, žádá dostatečné příčné větrání. Elektrické topení vlhkost nepřidává.
Orientační výpočet pro rodinný dům
Vezměme patrový dům o zhruba 140 m² s osazenými okny. Sepište, co poběží současně, sečtěte příkony ze štítků, přidejte rezervu 20 % a porovnejte s výkonem stroje v kW: 15 kVA dá 12 kW, 40 kVA 32 kW. Zvlášť pak zkontrolujte start kompresoru odvlhčovače ve chvíli, kdy ostatní už běží. Odvlhčovač na 230 V bere proud jen z jedné fáze, proto se jeho rozběh posuzuje na ní: model 0,6 kW bere za chodu zhruba 3 A, při startu 18 až 24 A. Připočtěte, co na stejné fázi už běží, a porovnejte s proudem stroje na fázi: 21,7 A u 15 kVA, 57,7 A u 40 kVA. Rezervu a rozběh nesčítejte, jsou to dvě samostatné kontroly.
| Situace | Sestava | Souběh | S rezervou 20 % | Fáze při startu kompresoru | Stroj |
|---|---|---|---|---|---|
| Prohřátí jednoho podlaží, větrá se okny | 1 topidlo 9 kW | 9 kW | 10,8 kW | bez kompresoru, 13 A | 15 kVA (12 kW) |
| Celý dům po potěru | 2 topidla 9 kW, 3 odvlhčovače 0,6 kW | 19,8 kW | 23,8 kW | 26 A + 24 A = 50 A | 40 kVA (32 kW) |
Kdybyste k topidlu z prvního řádku přidali odvlhčovač, souběh 9,6 kW by s rezervou vyšel na 11,5 kW a do 12 kW by se vešel. Na fázi s kompresorem by se ale při jeho startu sešlo 13 A topidla a 18 až 24 A kompresoru, tedy více než 21,7 A. Po každém zastavení stroje zapínejte nejdřív odvlhčovače a topidla až po nich. Tři odvlhčovače ať elektrikář rozdělí do zásuvek na různých fázích.
Proč nebrat větší stroj pro jistotu
Po prohřátí domu topí topidla s termostatem jen část času, odhadem polovinu. Průměrná zátěž sestavy pro celý dům je pak kolem 11 kW. Stroj 40 kVA tak jede zhruba na třetinu výkonu, o velikost větší 60 kVA (48 kW) na necelou čtvrtinu. Dieselový motor dlouho provozovaný pod zhruba 30 % jmenovitého výkonu nedosahuje provozní teploty a v jeho výfuku se usazuje nespálená nafta. Na čtvrtině výkonu navíc stroj spálí na každou kWh více nafty než na polovině. Větší stroj, než ukáže výpočet, proto nevybírejte.
Při zátěži aspoň poloviny výkonu spálí dieselová elektrocentrála zhruba 0,25 až 0,3 l nafty na vyrobenou kWh. Celá sestava 19,8 kW by za 24 hodin bez přestávky odebrala asi 475 kWh a stroj by spálil 119 až 143 l. S termostatem to bude méně, skutečnou spotřebu ukáže úbytek v nádrži.
Kdo nechce počítat sám, může seznam spotřebičů poslat půjčovně. Kapotované dieselové stroje od 15 kVA na přívěsu nabízí například elektrocentrala-pujcovna.cz, kde výkon navrhne technik.
Bezpečně na stavbě
- Elektrocentrála stojí venku na rovném zpevněném místě, výfukem od oken a dveří. Do garáže ani do domu nepatří, ani na pár hodin.
- Topidla a odvlhčovače se nepřipojují rovnou do stroje přes prodlužovačky. Mezi stroj a spotřebiče patří staveništní rozvaděč s proudovými chrániči a zapojení i kontrolu udělá elektrikář.
- Kabel přes příjezdovou cestu veďte kabelovým přejezdem a topidla stavte tak, aby nefoukala přímo na čerstvou omítku.
- Průběh vysoušení sledujte vlhkoměrem.
Než zdroj objednáte, domluvte se s firmou, která omítala a lila potěr, kdy smíte začít vysoušet a na jakou vlhkost se míří. Z toho vyplyne počet strojů i doba, po kterou budete elektřinu potřebovat.
