Restaurátorská dílna na zámeckém nádvoří nevypadá honosně. Lešení u fasády, stůl s nářadím, pytle sanační omítky a vrtací kladivo opřené o zeď. Když se do takového objektu pouští sanace vlhkého zdiva, dílna potřebuje proud na týdny až měsíce dopředu, a to v budově, kde se do rozvodů nesahá, dokud to nedovolí úřad.
Proč elektrikář nezačne u rozvaděče
U nemovité kulturní památky platí přísnější pravidlo než u běžného domu. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, potřebuje vlastník na údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu památky nebo jejího prostředí, souhrnně nazývanou obnova, předem závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u národní kulturní památky krajského úřadu. Řízení si navíc vyžádá stanovisko Národního památkového ústavu a žádat se dá jen předem, nikdy až po zahájení nebo dokončení prací.
Nová trasa kabelů vedená zdivem nebo nový jistič v historickém rozvaděči proto nejsou věc, kterou elektrikář vyřeší za odpoledne. Restaurátorská zakázka běží v řádu týdnů, schvalovací řízení v řádu měsíců, a stará elektroinstalace zámku navíc často nemá rezervu na brusky, vysavače a osvětlení dílny najednou, i kdyby se do ní zasáhnout smělo.
Co restaurátorská dílna na sanaci vlastně potřebuje
Sanace vlhkého zdiva u historických staveb obvykle kombinuje chemickou injektáž a sanační omítku. Do zdiva se navrtá řada otvorů pro injektážní clonu, otvory se před vložením trubiček obvykle vyčistí průmyslovým vysavačem a zasolená omítka kolem soklu se v doporučeném rozsahu odseká a nahradí sanační omítkou s vysokou pórovitostí, do které se soli mohou ukládat, aniž zdivo znovu popraská.
Kolem samotné injektáže potřebuje dílna úhlovou brusku na spárování a broušení kamene, vrtací kladivo na otvory, míchadlo na sanační maltu a osvětlení pro práci v přítmí klenutých místností. V týdnech vysychání k tomu přibývají ventilátory, které pomáhají odváděné vlhkosti unikat z místnosti rychleji, než jen difuzí přes omítku. Tam, kde stará přípojka na tenhle souběh nestačí a na novou se kvůli řízení o závazném stanovisku nedá čekat, řeší firmy napájení dílny pronájmem velké elektrocentrály postavené vedle lešení.
Jak se dimenzuje mobilní zdroj pro takový provoz
Vodítkem není nejvyšší okamžitý odběr jednoho nářadí, ale součet toho, co běží současně, a rezerva na rozběh motoru. Nejmenší stroje z půjčoven elektrocentrál začínají na 15 kVA, mají třífázový výstup 32 A/400 V a jsou stavěné na přívěs do 3,5 t, takže je odveze i řidič se skupinou B. Pro dílnu, která na sanaci obvykle nasazuje brusku, vrtací kladivo, míchadlo a osvětlení, se vyplatí sečíst příkony tohoto nářadí podle štítkových hodnot a teprve k součtu přičíst rezervu na rozjezd motoru vysavače nebo míchadla, než se objedná konkrétní výkon stroje.
Když se rozsah prací na zámku rozšíří o další křídlo nebo o souběžnou opravu fasády, stroje od 15 kVA výš lze podle potřeby propojit do paralelního chodu, takže se dá dovybavit i rozsáhlejší stavba, aniž by se musel měnit už zapojený zdroj.
Co hlídat při provozu na týdny a měsíce
Sanace injektáží se počítá na měsíce. Vlhkost se ze zdiva uvolňuje přes sanační omítku do interiéru ještě dlouho po samotném zásahu, takže dílna i zdroj napájení zůstávají na místě déle, než bývá u rychlejších stavebních prací obvyklé. Na tak dlouhý provoz je potřeba počítat s pravidelným doplňováním nafty a s tím, že diskrétně umístěný stroj u rohu nádvoří neruší návštěvníky zámku ani pohled na fasádu, kterou dílna zrovna opravuje.
Kapotované elektrocentrály s útlumem hluku na 65 dB tenhle požadavek splňují u většiny zakázek. Pro citlivější umístění blízko oken nebo prohlídkové trasy existuje i tišší provedení kolem 50 dB, které se hodí tam, kde dílna jede vedle provozu otevřeného pro veřejnost.
Zásah do rozvodů kulturní památky napřed projde schválením, které běžně trvá měsíce. Mobilní zdroj postavený vedle lešení dovolí restaurátorské dílně začít podle vlastního harmonogramu a nečekat, až rozvody zámku dorostou do stavu, který by unesl brusky, vysavače a osvětlení najednou.
